obtěžování do MHD* nepatří

vědomé dotěrné zírání. záměrné otírání. nežádané komentáře, posunky. blokování východu. záměrné narušování osobního prostoru. pokřikování, pomlaskávání, odhalování se. roztahování a zasahování do osobního prostoru druhých. obtěžování má různé formy a je ok se vymezit nebo promluvit kdykoliv, kdy se nám zdá, že něčí hranice jsou překračovány.

největší pomoc je promluvit. přímo na osobu, která hranice překračuje – třeba “nechte toho,” “přestaňte” nebo “tohle se mi nezdá ok.” pomůže taky promluvit na obtěžované. “jste v pořádku?” “můžu vám pomoct?”. když nechceme adresovat konflikt přímo, můžeme odvést pozornost třeba “kolik je hodin?” nebo “jede tahle tramvaj na Šumavskou?”. jakékoliv narušení situace pomůže obtěžovaným ze situace odejít.

podle výzkumu Odboru rovnosti žen a mužů Úřadu vlády obtěžování ve veřejné dopravě zažila každá třetí žena v Česku. podobnou zkušenost má každý desátý muž. cestě do práce či za nákupy nebo doprovázením dětí do škol a školek stráví Češky a Češi v průměru 5 hodin týdně. cestu ve stejném čase a ve stejném dopravním prostředku ale muži a ženy prožívají odlišně, alespoň co se týká pocitu bezpečí. s nevítanými pokusy o hlazení, líbání či fyzické sblížení se setkalo 20 % cestujících, s veřejným sebeukájením v dopravě 19 % cestujících, 8 % cestujících se setkalo s nucením k ukojení rukou nebo jinou částí těla a 6 % cestujících s násilným vynucením sexu nebo pokusem o sexuální styk nátlakem.

běžně nám píšete vaše příběhy a zkušenosti s obtěžováním v MHD, ať už má jakoukoliv formu (zírání, nevyžádané doteky, sebeukájení…). Díky, že je s námi sdílíte! Děje se to často, a proto doufáme, že promluvit v nepříjemné situaci se stane základem a pomůže lidem v nouzi zachránit den.